Sallea Ronda
Myšlenka objet jedno z nejhezčích míst Italských Dolomit není úplně nová. Hlavní smysl šikovně rozmístěných lanovek je určitě v zimě, kdy údajně lze za jediný den celý okruh cca 60 km zvládnout na sjezdových lyžích. Po pravdě si to nedovedu představit. Okruh zahrnující čtyři vyhlášená sedla lze v létě projet po asfaltě na kole, dokonce Italové na jeden den v roce zcela vyloučí automobilovou doprava a oblast ovládnou cyklisti. Ač měla tato akce na našich stránkách v roce 2009 vypsaný termín, musela se obejít bez našich zástupců. Na oficiálních Italských stránkách této akce je malý odkaz, že existuje ještě MTB varianta pomocí pěti lanovek. To byla samozřejmě velká výzva a podnět.
Trpělivé googlování nakonec přineslo svoje ovoce v podobě oficiálních stránek akce a pdf letáku s vyznačenou trasou. Podle profilu bylo celkem jasné, že lanovky pokrývají veškerá stoupání, klesání je vedeno po terénu a jak se později ukázalo, téměř vždy existuje i ústupová asfaltová varianta. Akci jsme termínově ladili s Martinem Lemonem, skupinu ještě doplnil Jirka Fiala a rozhodujícím způsobem Béda, který zajistil přepravu a ubytování ve svém pojízdném domečku. Abychom dali nějakou šanci počasí, které v této lokalitě nebývá příliš stabilní, přidali jsme ještě pátek a odjížděli ve čtvrtek po práci, mě nabírali v Plzni v 17.00. Kromě hlavní trasy kolem Selly byl připraven ještě okruh údolím Val Duron, kolem sousedních Langkofel. Obě trasy natypované v počítači a pečlivě načtené do GPS, tedy aspoň jsme o tom byli v tuto chvíli přesvědčeni. 
Cesta proběhla příjemně, poslední hodina ve znamení hledání místa, kde bychom mohli karavan odstavit na noc. Nakonec se nám to podařilo za 6E na odstavném parkovišti u Selva di Val Gardena v 24.00 hod. Mezi Selvou a naším cílem v Canazei leží passo Sella, které zdolává naložený Fiat i Béda docela statečně. Výhledy nádherné, už abychom tu byli na kolech. Sjíždíme do Canazei, zabydlujeme se v campu Marmolada. Další camp je přímo u lanovky v Campitello di Fassa a poslední v Corvaře. Jen co nachystáme kola a výbavu na celodenní akci, začíná pršet. A prší vytrvale celý den a celou noc. Večer se v dešti odvážíme pěšky prověřit lanovku – provoz od 8.30 – 17.00, 9,50 E + 3 E za kolo až na Col Rodella.
Zdá se, že pověsti o přepravě kol lanovkou nelhaly, tak snad to bude platit i u těch ostatních. Sobotní ráno nevěští nic dobrého, nicméně počasí se tu mění velice rychle, tak za pár minut balíme a vyrážíme, než si to počasí rozmyslí. Nástup a první lanovka na obě připravené trasy jsou shodné, tak rozhodnutí, zda dáme Sellu (delší) nebo Val Duron (kratší), necháme až nahoru. Počasí drží, jedeme Sellu a děj se vůle boží. Následných zážitků a příhod je tolik, že jejich podrobný popis by vydal na knihu, zaměřím se spíše na informace o trase. Něco je možno vyčíst i z fotek. Odkazy :
oficiální trasa v pdf formátu, 1,4 MB, kvalitní, s výškovým profilem
Žádné komentáře:
Okomentovat